Křenecké jezero vzniklo intenzivní těžbou písku na místě bývalého kopce Na Homolce, který převyšoval okolní krajinu asi o dvě desítky metrů. Přípravné práce k těžbě byly zahájeny státním podnikem Severokámen Liberec v roce 1958 a samotná těžba písku probíhala v letech 1958-1963. Voda na místě pískovny se používala pro zavlažování polí v okolí.
Po ukončení těžby vzniklo vyhledávané rekreační jezero s průzračně čistou vodou a postupně známá rekreační oblast Křenek-Ovčáry. Jezero je ze tří stran obklopeno poli a zbytek lesem. Přilehlé pláže jsou písčité.
V sezóně je zde otevřen kemp Kačer s restaurací a parkovištěm. V okolí je rovněž mnoho soukromých rekreačních objektů - chat a chalup - většinou ve vlastnictví obyvatel Prahy, nebo obyvatel okresu Mělník. V areálu jezera je umístěn známý klub vodního lyžování Water Ski Club.
Jezero leží na okraji katastrálního území obce Křenek a malou částí rovněž zasahuje do katastru obce Ovčáry. A přestože vlastně patří k obci Křenek, je mezi návštěvníky přiřazováno k Ovčárům a je nazýváno jezerem Ovčáry.
Proč má vlastně katastr obce Ovčáry tak netradiční tvar a proč jsou Ovčáry atypickou vesnicí, která neleží jako všude ve středu katastru, ale naopak na jeho kraji ?
Z obecní kroniky:
Vodní plocha jezera je na katastru obce Křenek. Proč křenecký katastr zasahuje až do těsné blízkosti obce Ovčár? Pro odpověď si musíme sáhnout do minulosti, až do 16. století. Je třeba oddělit dvě otázky. Z prvé jak vznikly katastry, a za druhé jak se stalo, že grunty ze Křenku měly pole až v těsné blízkosti Ovčár.
Jak vznikly katastry
V 18. století, když se začínalo uvažovat a myslet ekonomicky bylo potřeba, aby si stát vytvořil soupis všech pozemků, které tehdy byly, nebo měly být podrobeny dani. Proto se začalo za vlády Marie Terezie se zápisem pozemků, jejich výměry a polohy. Tento soupis, kterému se říkalo katastr, se ukázal býti velmi nedokonalý. Proto za vlády císaře Josefa II. byl vypracován nový katastr, který se na rozdíl od původního tereziánského, nazýval Katastr josefínský. Ale ani tehdy geometrové nedokázali docílit přesnosti. Když spočítali plochy všech pozemků, nesouhlasily ty s výměrou země.
Proto ve druhé čtvrtině 19. století byl zpracován nový katastr, pro jehož vyměřování bylo použito systému triangulačních měření, čili měření do trojúhelníků. A tento katastr, kterému se říkalo stabilní katastr, se ukázal být přesný a platí vlastně až dodnes. Tehdy byly také zhotoveny první katastrální mapy, do nichž byly zahrnuty všechny pozemky a jejich majetek.
U nás se stabilní katastr zpracovával v roce 1840 a další roky.Do katastrální mapy obce byly zakresleny hranice, které pojaly všechny pozemky gruntů, čili katastr měl dimense a hranice mezi nimiž byly pozemky obce.
Hřibeň
A nyní se musíme vypořádat s druhou otázkou, jak se stalo že křenecké grunty měly pozemky až v těsné blízkosti Ovčár.
A zde se musíme vrátit zpět do minulosti až do 16. století. Při cestě nynější silnice ke Staré Boleslavi stávala vesnice Hřibno, kde starší pamětníci ještě pamatují odbočku doprava ke Křenku. Tato vesnice, správněji její grunty měly pozemky až téměř k Ovčárům.
Tato vesnička kdysi zanikla. Dnes již nevíme z jakého důvodu či příčiny. Snad vyhořela, snad její obyvatelé vymřeli epidemií (což se stávalo), nebo byla zničena válečným tažením. Skutečnost je taková, že tyto osiřelé pozemky zaniklé vesničky brandýské panství, jako vrchnost, přidělilo ke křeneckým gruntům. A potom bylo samozřejmé, že když se zpracovával stabilní katastr, byly jeho hranice určeny rámcem tehdejší křenecké držby v těsné blízkosti obce Ovčáry.
Hezké vysvětlení, ale nepravdivé.
Žádná ves Hřibeň v těchto místech nikdy nebyla. Naopak zde vždy stával les, který pak byl připojen k obci Křenek. Ves Hřibeň, kdysi Řivno, leží u Benátek nad Jizerou. Kdysi opravdu patřila k brandýskému panství, ale pro svou odlehlost byla v r. 1560 vyměněna za les Dlouhý běh u Košátek.
Webové stránky pro obce a občany provozuje Obce na webu s.r.o.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies, prohlížením těchto stránek s tím vyjadřujete souhlas.